První noc v horách, která byla strašně šílená

Po víc jak 36 hodinách na cestě, kdy jsme vystřídali 5 vlaků a jednu rozhrkanou karosu jsou konečně naším jediným dopravním prostředkem naše nohy. Z Turnu Roşu se nakonec vymotáme na turistickou cestu a podle pár zrezivělých ukazatelů se ujistíme, že jdeme správně. Stoupáme po celkem příjemné prašné cestě a je nám i přes děsnou únavu docela hej. Po pár kilometrech však uhýbáme do lesa a stoupáme šíleným krpálem nahoru. Všichni sotva funíme, jen Rygar si prozpěvuje a celkově se chová spíš jak kdyby šel pro rohlíky než na horskou túru.

na_zacatku

Nakonec ale stromy prořídnou a my se vynoříme na planině, kde se dají krásně postavit stany. Jelikož už třičtvrtě hodiny vytrvale prší, rozhodujeme se na nic nečekat a stany postavit, protože se bojíme, že jen tak nepřestane. Přestalo, jen co jsme stany dostavěli.

Během stavění se u nás objevuje bača se dvěma psy, který pásl svoje stádo ovcí na louce pod námi. Pozdraví, opře se o svoji hůl a zírá na nás. Postupně mu dáme 2 cigára, loka Stroha (ani nemrkne) a 4 bonbóny. Řízky odmítá s tím, že má „brynza de la bee“ a mává směrem ke svému stádu. Jeho psi ale řízkama nepohrdli, přiláká to navíc další část smečky, kterou nám však bača krmit zakazuje.konecne_na_fagarasiUž fakt nevíme, co by po nás bača ještě mohl chtít, on jen pořád stojí a zírá na nás. Snažíme se tedy být společenští a odvážně se pouštíme do konverzace. Nejprve o počasí (všichni ukazujeme na nebe a střídavě kroutíme a pokyvujeme hlavou), poté o tom, kam míříme (bača ukáže k hoře a tázavě zdvihá obočí, my přikyvujeme), pak taky o medvědech (z Kubova ranního piva víme, že se řekne ursus, takže říkáme ursus a tázavě zvedáme obočí my, bača vrtí hlavou). Nakonec chceme přejít na něco „osobnějšího“ a snažíme se tedy s pomocí naší rumunské konverzace doptat, kolikže má ve svém stádě ovcí. Nechápeme se. Bača očividně nejen, že neumí číst, ale asi ani moc nerozumí rumunsky. Pečlivě natrénovanou otázku o průměrné mzdě tedy raději úplně vynecháváme a necháme ho zase jen tak zírat.

Po nějaké době se s námi rozloučí a schází zpět ke svému stádu. Ti psi, které jsme nacpali řízkama, běží poslušně za ním, ti, kteří zůstali o hladu, se dál ochomýtají kolem stanu, dokud je Rygar nezažene pryč.

Ještě než se uložíme ke spánku, probíráme u ohně, co nám dělá největší starosti. První tři pozice pomyslného žebříčku obsazují psi, ursusák a Rumuni, přičemž pořadí má každý jiné, dle svých „preferencí“. Abychom trochu ulehčili našim duším, věšíme pro jistotu igelitky s řízky a klobásami vysoko na strom do nedalekého lesa.bonfireTěšili jsme se, že si v horách bez světelného znečištění pořádně užijeme padající hvězdy. Místo roje perseidů však s obavami sledujeme rej blesků a svorně přehodnocujeme náš bací žebříček. Bouřka se nám totiž všem rázem šoupe na první příčku. Navíc náš stan, nacházející se v těsné blízkosti kovové tyče ukazatele, se nám už nejeví až tak výhodně postavený jako předtím. Rygar, znalecky zkoumaje danou tyč, pronáší uklidňující věty typu: „Vypadá to, že do toho ještě neuhodilo, o to je šance vyšší.“ Vzhledem k tomu, že při spánku by se moje hlava nacházela asi 10 centimetrů od oné tyče, bojuju vehementně za to, abychom stan přenesli, což po dlouhých dohadech nakonec díkybohu děláme.

Zalejzáme tedy do spacáků, vítr sílí a my posloucháme, co to vyvádí se stanem. Vydává totiž dost děsivé zvuky, zní to, jako by se tropiko trhalo vejpůl. Nikdo z nás nemá na spánek ani pomyšlení. Uprostřed noci pak i přes skučení větru slyšíme, jak kluci provádí záchrannou operaci svého stanu, který si na kluky neustále „lehá“. Matouš se totiž rozhodl uřezat před naší výpravou všechny šňůrky, protože se „akorát pořád všude pletly.“ Kluci tedy improvizují pomocí tkaniček a hůlek.

Okolo druhé ráno už znějí hromy z trochu větší dálky než přímo nad našimi hlavami, a tak si myslíme, že jsme z nejhoršího venku. V klidu však nezůstaneme dlouho, jelikož rázem přichází déšť. Nejdřív jen takové krápání, ale pak se pánbůh evidentně rozhodl vylít na Fagaraš celý škopek vody naráz. Do stanu nám tak místo větru buší obrovské kapky a spánek je tak opět vyloučený.

V noci toho tedy nikdo z nás moc nenaspí, ale probouzíme se do slunečného rána, v jehož světle se vzpomínky na prožitou noc stávají o něco méně děsivé a Matoušovo rozhodnutí vypimpit svůj stan o něco více vtipné. Opět nás navštěvuje kámoš bača, už se ani nesnažíme zapříst nějaký rozhovor, pouze pár gesty naznačujeme, že v noci opravdu dost lilo, on pár gesty a pokýváním hlavou odpovídá, že jako fakt jo, a tím je dnešnímu small talku učiněno za dost. Baču tentokrát doprovází devět psů, asi se po horách rozštěkalo, že rozdáváme řízky. My už ale máme sami málo a psi nás svým neustálým pobíháním kolem akorát znervózňují, jelikož vypadají dost krvelačně a hladově. Bača se evidentně rozhodl, že se před námi trochu vytáhne a tak po chvíli lelkování píská na svoje stádo a rázem se kolem něj objevuje asi sto ovcí a pár koz, které se nemotorně proplétají mezi stany a pak si to s bačou namíří rovnou dolů z toho krpálu, do kterého jsem včera tak šíleně funěla. Pár psů s nimi vysmahne také, k naší velké neradosti jich však pár zůstane okounět u nás, ale nakonec i ti odbíhají kamsi do hor.bacovo_stadobacovo_stadoMy je po snídani následujeme, abychom se konečně napojili na hřeben samotného Fagaraše. Nadáváme na vedro, potíme se jako blázni, až to konečně vysupíme až k červené čárce – značce, kterou bychom teď měli celý týden následovat.fagarasfagarasKolem nás se prohání mraky nevěstící nic dobrého, my však stále doufáme, že vystoupíme nad ně a tak pokračujeme v cestě, dokud nepotkáme baču jedoucího na bílém koni. Princové v Rumunsku evidentně došli. Jak nás spatří, elegantně seskakuje ze svého bělouše, namíří si to k nám a bez pozdravu naznačuje, že chce cigáro. Následně si vyměníme pár konverzačních zdvořilostí (pravděpodobně – každý totiž meleme ve své mateřštině) a pokračujeme každý svou cestou. On za sluncem, my hlouběji a hlouběji do mlhy.bacuzakkunopicaci

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s