Jedeme k moři

V Gruzii jsme už druhý týden a tak byl nejvyšší čas vypadnout z Tbilisi někam pryč. Volba padla na Batumi – město na pobřeží Černého moře. Plán byl hlavně se válet na pláži a odpočinout si od tbiliského chaosu. Jak ale uvidíte, realita byla trochu jiná.

Náš výlet začíná na Didube, což je jedno z tbiliských autobusových nádraží. Pomalu ještě ani nejsme venku z metra a už nás  chlápek nahání ke své maršrutce. Za 20 lari se svezeme až do Batumi, společně s dalšími pár cestujícími a pračkou, která trůní za námi. V 7 opouštíme Tbilisi, maršrutka krásně klimatizuje a řidič nás zásobuje svými gruzínskými diskopeckami. Pravděpodobně si vypálil na cédéčko ty nejlepší kousky a teď se o ně s námi chce podělit. Sedím hned vedle repráku, takže mám tenhle zážitek z první ruky a řidočovo zalíbení pro gruzínský pop nesdílím.

Po cestě děláme jednu krátkou zastávku v motorestorestauracikrámočemsi, protože řidič se potřebuje nadlábnout. Jako správná žena na zájezdu toho využívám jdu se vyčůrat. Bábuška mě stáhne o 30 tetri za návštěvu záchoda, který je jak vystřižený z mých nočních můr. Taky se vám občas zdá, že vás na záchodě někdo pozoruje? Turecký záchůdek uprostřed ničeho přesně naplňuje tyto obavy. Dveře ke „kabince“ jsou spíš taková vrátka a zakrývají mi maximálně tak hlavu. Což není zrovna ta část těla, kterou bych při vykonávání potřeby nemohla vystavovat na odiv.

Někde po cestě vysazujeme pračku a okolo půl druhé konečně se vší parádou přijíždíme do Batumi. Jsme celí rozlámaní a rozespalí a tak nás trochu vyvádí z míry, když se okolo nás vyrojí asi 10 taxikářů, všichni hulákají a nabízejí nám své služby. To, kde se nachází náš hostel ale nikdo z nich neví. Ani po ukázání Google mapy nejsou o moc moudřejší, a tak vyrážíme pěšky.

Hostel najdem, překvapivě v něm v tuto nekřesťanskou hodinu je i někdo vzhůru a nepřekvapivě nám oznámuje, že náš pokoj není volný. Vzhledem k tomu, ze jsme čekali, že nám ani nikdo neotevře, neděláme si s tím takovou hlavu a necháme se ubytovat ve společné noclehárně, kde okamžitě vytuhnem. Ráno se nám vůbec nechce vstávat, ale nakonec se z postelí vyhrabem a jdem řešit naši situaci. To, co nám bylo v noci fuk, už nám teď trošku vadí, protože jsme si za dvoulůžák extra připlatili a místo toho máme místnost s šesti palandama a třemi Polákama k tomu zdarma. Náš problém nakonec přichází řešit sám velký hotelový boss a ubytuje nás se slevou u sebe doma, čímž si celkem polepšíme, protože rázem máme pro sebe celý apartmán.

Venku začne konečně i trochu svítit sluníčko, a tak nahazujeme plážové outfity a vyrážíme omrknout místní pláž. Protože jsme celý den nic nejedli, naše nadšení z moře rychle vyprchá a začínáme se shánět po nějakém žvanci.

Batumi_playa

Batumi_playa2

Cestou potkáváme Sofi, Gruzínku kterou známe z Tbilisi, a ta nás nasměruje do jedné gruzínské fastfoodu. Slávek si dává trapně hamburger, já si dám netrapně khachapuri adjaruli – takový tatarák po gruzínsku.

khachapuri_adjaruli

S plnými břichy se vydáme zpět na pláž, slunce mezitím samozřejmě definitivně zajde a už se za celý náš pobyt neobjeví. To nás ale nijak nerozhodí a stejně se jdem vykoupat. Vylezem celí zmrzlí, chvíli na pláži ještě pobydem a bavíme se tím, že po sobě házíme kameny, pak už ale máme fakt pořádnou husinu a musíme jít domů obléct si něco teplejšího. To by z toho člověk prasknul.

sofi_slavek

Aspoň si před objevováním Batumi dáme šlofíčka. Aby toho nebylo málo, začíná ještě pršet, a tak si ze zoufalství kupujem aspoň víno, aby nám čekání na lepší počasí líp utíkalo. V našem luxusním apartmá se nachází dokonce i klavír, ale blbý otvírák na víno ne, takže následující půl hodiny trávíme strkáním nejrůznějších kuchyňských nástrojů do lahve, až se nám konečně podaří tam ten špunt zarazit a můžem si vychutnat zaslouženou skleničku bílého s příměsí korkových drobků.

Déšť nakonec ustane, a tak jsme se scházíme se Sofi a necháváme se provést po Batumi.

whitehouse_upsidedown

opicaci

kvakvapark

Projdem pobřeží, Slávek si stihne přivodit otřes mozku o schody, ale jinak to absolvujem bez větší újmy až k bludišti, které si podle Sofi musíme bezpodmínečně projít, aby se nám splnily naše přání. Připadáme si trochu stupidně, ale zodpovědně to celé projdem a teď jen čekáme, jestli to bude fungovat.

Jediné, co chceme v Batumi opravdu vidět, je Chacha Tower (chacha je gruzínská pálenka podobná slivovici) a Chacha Tower je věž, která má v každém ze čtyř rohů jednu speciální fontánku, ze které by každý den v sedm měl tenhle špiritus vytékat. No a to si nemůžeme nechat ujít. Sofi nás neustále uklidňuje, že to stihneme, ale postupně začíná být jasné, že to nestihneme. Nezbývá nám tedy nic jiného, než si půjčit kola. Šlapeme za chachou jak smyslů zbavení, vypadáme jako banda retardů, protože všechna naše kola maj sedla hrozně nízko, takže div neštrejcháme kolenama o uši, ale uháníme jak blázni batumským bulvárem a kousek po sedmé opravdu dorážíme ke slavné Chacha tower. A chacha samozřejmě netekla.

chacha_tower

Po cestě zpět se navíc Sofi naplácne, což nás zas tolik nepřekvapuje, protože vypadá, jak kdyby seděla na kole poprvé v životě. Bohatší o díru na kalhotech a rozbité koleno odevzdáváme kola, Sofi nás opuští jít si ledovat nohu a my jdem na véču a pak ještě na pláž, kde rozebíráme naše blicí zážitky a učíme se fotit ve tmě. Slávkovi to jde, já si najdu svůj vlastní styl a oba jsme spokojení.

batumi_at_night

batumi_at_night_by_kaca

Ráno přemýšlíme, jak to uděláme s báglama, když chceme být ještě celý den ve městě a nechceme se s nima tahat. Nakonec se rozhodnem pro taktiku mrtvého brouka (mimochodem ráno jsem našla ve dřezu brouka živého, asi pěticentimetrového nechutného tlustého hnědého hmyzáka, ze kterého mě málem sekl infarkt) a věci si prostě necháváme v pokoji.

Pro cestu zpět do Tbilisi se rozhodnem zvolit jiný dopravní prostředek než maršrutku, přece jenom nám gruzínské disko stále ještě hučí v hlavě a rádi bychom měli po cestě alespoň o trochu víc pohodlí. A tak vyrážíme koupit jízdenku na vlak. Samozřejmě to není žádná jednoduchá mise, ale nakonec skončíme v kanceláří gruzínské železnice, která vypadá spíš jako cela předběžného zadržení a paní bachařka za přepážkou nám sdělí, že jediný volný vlak jede ve třičtvrtě na dvě ráno. Na to pěkně prdíme, protože zas takový zázrak Batumi není, abychom tu zevlovali až do jedný.

Slavek_busted

Jdeme se ještě jednou projít k moři a za 5 lari se necháme vyvézt lanovkou na Kopec Ze Kterého Není Úniku. Je to fakt divný, všechny cesty vedoucí někam pryč jsou zavřené a nesmí se nikam jít, takže se dá být jen na takové vyhlídkové plošině a to je všechno. Rozhlédnem se kolem dokola a zase jedem domů. Výlet za všechny lari.

vyhled_na_nic

Poslední naše zastávka v Batumi je trapně Mekáč. Tenhle je ale speciální, protože je  prý nejvíc cool budovou řetězce McDonald´s na světě. Skládá se ze 460 skleněných panelů a to pravé vzrůšo vás čeká hlavně potom, co vystoupíte do 1. patra.

mekac1

mekac2

Já si dala obligátního MAKFLARIho, Slávek šel kromě toho ještě do dvou ČÍZBURGERIů, a tím jsme vlastně zakončili naši návštěvu Batumi. Výlet za sluncem a válečkou u moře, který nakonec dopadl úplně jinak, ale možná o to víc byl super.

Na cestu zpět se nám nakonec povede ulovit auto, které je jen o 5 lari dražší než maršrutka, ale asi tak o 1000 lari pohodlnější. Tím, že konečně vidíme před sebe je cesta taky daleko větší zážitek. Řidič má volant na pravé straně, takže je neustále skoliózně vytočen doleva, aby mohl vyčíhnout i tu nejmenší mezírku v řadě protijedoucích aut a předjíždět ostošest auta, náklaďáky, krávy, psy a další běžné účastníky gruzínského silničního provozu. Nakonec nás ale bez jakékoliv újmy doveze zpět do Tbilisi, kde můžu zas po dvou dnech odložit mikinu a naplno si užít místního pařáku, na který jsem po dvou dnech v Batumi už skoro úplně zapomněla.

Reklamy

6 thoughts on “Jedeme k moři

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s