Bezpalcák, celníci sympaťáci a bloudění po Jerevanu

Gruzie už nám se Slávkem byla během našeho dvouměsíčního dobrovolničení v Tbilisi malá, a tak jsme se rozhodli využít příležitosti, že je Arménie co by kamenem dohodil a že do ní nejsou potřeba žádná víza a vyrazili jsme na prodloužený víkend do Jerevanu. Už cesta tam byla velký zážitek:

8:53
4 hodiny spánku už se stávají takovou naší předodjezdovou tradicí. Ale v sedm na budík vstáváme a v osm se opravdu podle plánu vykopeme z bytu. Zkušenost s maršrutkou do Batumi je v nás pořád živá, a tak máme v plánu vzít do Jerevanu auto. Tranzitem je to za 35 lari, autem prý za 18 dolarů. Víme prd, přepočítáváme kurz, Slávek zkoumá místo na nohy a lezeme do tranzita. Debatujeme o řidičské způsobilosti našeho řidiče, kterému chybí kus palce, ale nakonec usuzujeme, že v Gruzii stačí ke správnému ovládání vozidla pouze noha držící plynový pedál na podlaze. To nám Bezpalcák rázem ukazuje v praxi. Ještě ani nejsme pryč z parkoviště a už málem dvakrát bouráme.

Teď svištíme po gruzínských okreskách a Bezpalcák si evidentně myslí, že jede rallye. Za zvuků tentokrát ruského diska uháníme na jih s cílem nestrávit za žádným autem dýl než 10 sekund. Pak ho vždy nemilosrdně omelem nehledě na provoz v protisměru, nedej bože plnou čáru. Pásy tu nejsou, takže vzadu vlajeme jak hadr na holi a máme radost, že budeme v Jerevanu pravděpodobně dřív než za avizovaných šest hodin.

9:57
Stojíme uprostřed ničeho před jakýmsi pochybným krámkem s autodíly a Bezpalcák se hrabe v motoru. Ano, jsme hned mnohem klidnější.

10:08
Už zase stojíme uprostřed jiného ničeho před jiným pochybným krámkem, tentokrát s drogerií. Bezpalcák kupuje psí žrádlo – asi občerstvení na palubě (znáte Student Agency ne?) – a jedeme dál.

10:35
Jsme v Arménii. První postřehy: arménští celníci mají hrozně legrační čepice a jsou to hrozní sympaťáci.
A pokud vás to zajímá, zase stojíme, protože Bezpalcák si šel koupit arménskou simku.

11:21
Hádejte co? Zase stojíme. Tentokrát tankujeme, nebo spíš plynujeme. Už jsem zmínila, že tu skoro všechny auta jezdí na plyn? Takže s čerstvě natlakovanou bombou za zády vyrážíme vstříc dalším zastávkám.

Je pěkně hnusně. Je taková mlha, že je v autě tma. Bezpalcáka to ale vůbec nevyvádí z rovnováhy, jednou rukou telefonuje a druhou drží volant velmi sporadicky.

15:00
Nebudu vás zdržovat dalšími popisy zastávek, byly už jen dvě a my jsme bezpečně dorazili do Jerevanu. Zima, mlha a hnusně jsou zapomenuty, je opět vedro.

Pokud někdy budou Google mapy hledat nějakého zapáleného propagátora svých služeb, měly by bez okolků sáhnout po Slávkovi. Tak bezmezně jako on jim nikdo nedůvěřuje. Potom, co v centru vystoupíme z auta, se nekriticky vydáme vydáme směrem, který nám mapa ukazuje za mapou, až končíme v ulici podobné té mojí v Hradišti a marně pátráme po našem domě. Jediná indicie, a totiž to, že bydlíme ve 4. patře, nám nedává moc smysl, protože jsme obklopeni rodinnými dvoupatrovými domy. Ok. Vůbec nevíme, kde jsme a kam máme jít a tak začíná hon na wifinu. Konečně objevujem jednu kavárnu, kde jako největší zevláci postáváme uprostřed a na internetu zjišťujem, kdeže to teda sakra bydlíme. Je to samozřejmě úplně na druhé straně, takže se táhneme zpátky rozpáleným Jerevanem, ale nakonec k našemu AirBnB bytu dorážíme.

další vsuvka pro starší ročníky


AirBnB („čte se to érbíenbí“) je služba, kdy lidi, kteří mají byt, ale často cestují, nebo pracují v zahraničí, tenhle byt pronajímají cestovatelům. Funguje to tak, že svoje byty vystaví na Internetu, vy si vyberete, jaký se vám líbí, zkontaktujete pronajímatele, jestli je v bytě volno a pokud je, zaplatíte, po příjezdu vám někdo předá klíče (v našem případě to byla maminka pronajímatele) a vy si v bytě bydlíte, jako by byl váš. 


konec vsuvky

Slávek měl 100 dolarů kredit a tak za tři noci v bytě přímo v centru, který vypadá nějak takhle, platíme každý 17 dolarů. Asi bych si uměla zvyknout takhle cestovat :)

AirBnB_Yerevan

Večer se vydáváme na první průzkum města. Hned za rohem máme Modrou mešitu, takže v ní začínáme. Je to jediná mešita v Jerevanu, za sovětské éry sloužila jako muzeum a po roce 1991 do ní napumpovali peníze Íránci, takže dnes je zrekonstruovaná a zase slouží svému účelu. Jen nevím, proč se jmenuje Modrá, zas tak modrá nebyla.

blue_mosqueblue_mosque

Jerevan je jedno z nejdéle osídlených měst na světě, ale upřímně to není moc poznat. Podepsala se na něm hlavně ruka sovětských megalomanských plánovačů. Takže v centru města narazíte na sérii obřích budov, které jsou očividně dost předimenzované. Jerevanu se také přezdívá růžové město, budovy se většinou stavěly z kamene, který se těží v Arménii a který se jmenuje tufa (aspoň teda v angličtině).

central_squaretufa

Večer ještě zažiju hororový zážitek, když se mě Slávek zeptá, jestli se chci leknout. Začnu šílet, protože naposledy, když se mě na to samé zeptal, měla jsem u hlavy housenku velikosti tanku. Představuju si teda, jaký obří hmyz na mě sedí tentokrát a hrozně šílím. Slávek se mi snaží pomoct, ale musí do toho ještě natáčet, jak jančím, a tak se celá operace trochu protáhne. Naštěstí je to lenoch a nikam to video nenahrál, takže si to můžete jen představovat a kouknout se, jaký brouk na mě vegetil.

mega_brouk

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s