Začátek bumerangového roadtripu

Když to vezmu hodně zeširoka, začala naše cesta do USA vlastně už loni v srpnu, kdy tam naše kamarádka Zuzka odjela na rok dělat au-pair. Co čert nechtěl, dostala místo zrovna v San Franciscu. V tom San Franciscu, o kterém mluvím asi tak od třinácti jako o místě, kam se aspoň jednou v životě bezpodmínečně MUSÍM podívat.

Zuzka u nás spala noc před odletem a my spřádali plány, jak se na ní přijedeme podívat. V té době to ale ještě bylo spíš takový plácání do větru. Celý podzim musí být Kuba v práci, já v Gallenu, pak oba v Rakousku a pak bych se měla ukázat spíš ve škole, než si trajdat po Státech. I tak jsem ale pro jistotu pověřila Slávka, aby mi jen tak pro info koukal na levný letenky.

V říjnu, kdy jsem se z Gallenu vrátila na chvíli domů, abych během čtrnácti dnů stihla ohromnou hromadu věcí, mi jednoho večera, hned potom, co jsme se vrátili z hodně divného holešovického nonstopu, na telefonu přistála od Slávka zpráva: Narazil na letenky z Osla do San Francisca za 9000. Na duben. A teď nastalo to největší dilema. Pojedeme? Vyhodí mě kvůli tomu ze školy? Vyhodí kvůli tomu Kubu z Hudy? Stihnu napsat diplomku? Po pár mučivých hodinách bookujeme letenky a je rozhodnuto. Je to San Francisco a tam já prostě MUSÍM.

Tím to pro nás v tu chvíli končí. Legrace začíná v momentě, kdy si zapisuju předměty na letní semestr a spolu s prací v Rakousku mi to vychází tak, že ze třinácti týdnů pobudu ve škole krásných pět. Předpokládám, že ne všem učitelům by se to mohlo líbit, takže píšu kajícný mail všem mým vyučujícím, prosím je o pochopení a o to, aby mi umožnili absolvovat i přes takhle sporadickou docházku. A oni všichni kývnou. Tím pádem máme zelenou a můžeme se zabývat praktickou stránkou našeho výletu.

Toto zabývání přestane celkem záhy, když Kuba z Rakouska zjistí, že mu propadl pas a nemůže si tedy obstarat ESTU (obdoba víz potřebných do USA). Kuba tak podnikne kvůli pasu jeden výlet do Čech a doufáme, že všechno stihneme zařídit i přes to, že si hotový pas vyzvedne týden před odletem. Vyřizování ESTY je vůbec legrace. Chtějí po vás vědět všechno možné i nemožné, úplně mě rozstřelí poslední blok otázek, který zjišťuje, jestli jsem se někdy nepodílela na genocidě nebo jestli nemám kapavku. Na všechno jsem asi odpověděla správně, protože Spojené státy následně svolily, že na jejich území můžu pobývat. Kuba to nakonec se svým čerstvým pasem stihl taky, takže se Amerika může těšit na nás oba.

Screenshot 2016-02-06 16.33.51

Pak nás čeká trošku toho plánování, jelikož letenky jsou sice levné, ale jsou taky z Osla, což znamená dostat se ještě nějak do Osla. Nejprve plánujeme dojet tam busem, jakožto nejlevnější variantou, pak zvítězí pohodlnost a kupujeme letenky. O tom, že pohodlnost musela jít vlastně stranou i přes koupené letenky si můžete přečíst v následujícím článku. Dále bookujeme auto, zařizujeme si mezinárodní řidičáky a VELMI povrchně plánujeme trasu, aby nám z ní nakonec vylezl bumerang. Tolik k přípravám, vše ostatní proběhne improvizačně na místě.

Screenshot 2016-04-08 19.31.52

Daní za to, že se budu měsíc flákat v Kalifornii místo toho, abych seděla v lavici na Žižkově, je mi neskutečná nálož seminárek a hlavně diplomky, které musím během března napsat. Studuju zrovna vedlejší specializaci se zaměřením na cestovní ruch a nestačím se divit, co všechno do tohohle oboru spadá. Během března tak kromě diplomky stihnu vytvořit prezentaci na moderní technologie v kuchyni, zhodnotit lázeňství v zemích Visegrádské čtyřky, naplánovat marketingovou strategii pro turistické informační centrum, založit si fiktivní cestovku, popsat hospody v Krkonoších a naplánovat jednodenní zájezd pro seniory do Míšně. Z toho všeho mi jde nakonec hlava kolem a jsem ráda, že odjíždím a nemusím nadále propočítávat cenu zájezdu pro Japonce na Karlštejn nebo plánovat, jak se divočák v houbové omáčce dostane ze skladu až k hostovi do restaurace.

Posledním krokem je tedy už jen balení, které zase v mém případě vypadá dost hekticky, Kubu zas až tak nevzrušuje. Já tak ještě v půl dvanáctý večer zmateně pobíhám po pokoji a rvu do modré obludy náhodné věci, o kterých si myslím, že by se nám na cestě mohly hodit. Výsledkem je dvacetikilové monstrum, které stěží unesu, ale které je snad připraveno na každou situaci, která nás ve Státech potká. Tak vzhůru do Jůesej!

IMG_20160407_230650_HDR

Reklamy

One thought on “Začátek bumerangového roadtripu

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s