Nostalgická multikulti rychlonávštěva Osla

Do Paříže přiletíme celí rozlámaní. Celou cestu ze San Francisca jsme se snažili nespat, abychom vyzráli na jetlag, takže se těšíme, jak si na Charles de Gaullovi dáme kafíčko a křupavou francouzskou bagetku. Do Osla, naší cílové destinace, však letíme s nízkonákladovkou HOP, jejíž letadla startujou z krabice podobné hradišťskému Behru. Je tam jedna zaplivaná kavárnička a stánek s novinami, kde si koupíme obloženou housku v igelitu. Během dalšího letu pak střídavě upadám do kómatu a nutím se bdít. Čert to vem. Jetlag nejetlag, já už fakt potřebuju spát.

IMG_20160504_162638

Zaplať panbůh, že jízdenky na vlak se nevztahují na konkrétní čas a můžeme tak rovnou vyrazit do centra. V Oslu už máme zabookovaný hostel kousek od hlaváku. I tak je ale cesta s obludama na zádech vyčerpávající. V Oslu je navíc takhle na začátku května naprosto nepředvídané vedro. Těšíme se na náš dvoulůžáček, za který jsme si speciálně připlatili, abychom se po takové dlouhé cestě nemuseli o pokoj dělit s nikým jiným. Jaké je naše překvapení, když si kartou otevřeme naše království a ocitáme se v obřím pokoji se čtyřmi palandami. Nestačíme se ani rozkoukat a už k nám přichází týpek z vedlejšího pokoje, jestli by se u nás nemohl vyčůrat, protože jeho záchod je obsazený. Jsem rozhodnutá to takhle nenechat a vyrážím se na recepci hádat. Slečna za přepážkou mi s úsměvem oznámí, že náš pokoj bezplatně upgradovali a že všech osm postelí je určených jen a jen pro nás. Asi kdybychom si v noci chtěli každé dvě hoďky přelehnout.

IMG_20160506_125158

Jediné naše myšlenky se upínají ke spánku, ale je teprve pět večer a venku je tak krásně, že nám to nedá a jdeme se projít. Hlavním cílem vycházky je malá kavárna, kde by měli prodávat pasteis de nata, moje oblíbené koláčky z Portugalska. Fakt, že kavárna už má zavřeno, mě dost rozesmutní, ale slíbíme si, že sem zajdeme zítra na snídani. Místo toho tedy Kubíčkovi aspoň ukážu operu. Po cestě zpět k hostelu natrefíme na moc pěknou zahrádku na dvoře bývalé továrny. Víme, že je v Norsku draho, ale říkáme si, že jedno pivo bychom si zasloužili. Jdeme tedy omrknout cenovou hladinu, sliny se sbíhají a už se vidíme s půllitrem v ruce. Cena za jeden kousek však předčí všechna naše očekávání. 260 Kč je naprosto mimo to, co jsme ochotní za trochu alkoholu zaplatit. Navíc by to kromě okamžitého uhašení žízně nepřineslo nic jiného než chuť na další kousek a to už bychom se vyškrábali přes 1000. Přepočítáme to na presky a poslušně se vrátíme zpět na pokoj napít se kohoutkovky.

DSC05793

Pak už je konečně ten správný čas jít spát. Jsme tak unavení, že nás nebudí ani party probíhající nepřetržitě už od čtyř odpoledne na vedlejším pokoji. Ráno se budíme celkem malátní, ale vykopeme se, protože se těšíme na pasteis k snídani. Ani druhý pokus nevyjde. Včera nás nějak nenapadlo kouknout se, v kolik ráno otvírají, takže opět stojíme před zamčenými dveřmi. Naše zkroucené žaludky se odmítají smířit s tím, že by měly ještě hodinu čekat. Na pasteis si budeme muset asi znova zajet do Lisabonu a my tentokrát vezmeme zavděk „typickým norským“ burkem, jablky a kafem z automatu z večerky. Návštěvu Osla vezmu jako nostalgickou vzpomínku na návštěvu před rokem a půl, kdy nám s Rygarem a Zuzkou ujel trajekt na ostrov, kde jsme chtěli kempovat a my tak strávili celou noc v přístavu s polskými bezdomovci. K mému velkému zklamání jsou všechny lavičky i s bezdomovci pryč, takže žádné dojemné setkání se nekoná.

IMG_20160506_105811

I další místa, kudy procházíme, ve mně vyvolávají nostalgické vzpomínky, převážně na to, jak se někde válíme na lavičkách nebo spíme v parku. Kuba už to nevydrží a slovy: „Je tu prosimtě nějaký místo, kde jste nezevlili?“ utne mé průvodcování. Pak se mu ale oči rozzáří oči, když v přístavu procházíme kolem vojenské lodi. Musíme si to dokonce dát dvakrát.

IMG_20160506_103722

K obědu si nakoupíme v supermarketů další „typicky norské“ pochutiny. Koukáme hlavně na poměr cena:výkon, takže nám v košíku skončí italská focaccia, bramborový salát, housky a zachraňujeme to aspoň krabím salátem. Jako dezert pak ale přidáme ještě islandský Skyr.

IMG_20160506_130801

Hostinu doplníme mrkvičkami a sýrem z Ameriky a všechno si to rozložíme v nejslavnějším osloském parku Vigeland. Královsky poobědváme a projdeme se kolem stovek soch, které jsou pro park tak charakteristické. Nezapomenu jen rychle ukázat, kde si Rygar se Zuzkou dali před dvěma lety šlofíka. Odvedu Kubu i ke svému oblíbenému miminu postavenému na hlavu a zamíříme zpět ke královskému paláci.

IMG_20160506_140022
IMG_20160506_141249

Tam už nás ten dnešek pořádně zmůže, chvíli se snažíme zůstat ve vertikální poloze tím, že loupeme semičku, ale postupně se sesouváme níž a níž a ani pohled na opodál kopulační cviky provádějící skupinku náš neudrží vzhůru. Dáme si tedy krátkého šlofíčka a už máme nejvyšší čas vyzvednout z hostelu obludy a vyrazit na letiště.

V Oslu jsme byli sice jen chvilinku a celou dobu jsme se kvůli nevyspání potáceli v takovém lehce malátném oparu, ale i tak jsme si to užili. Hlavně proto, že venku bylo (na Oslo) naprosto nevídané teplo. Díky tomu to vypadalo, jako by si celé Oslo vzalo dovolenou jen proto, aby se na prvním letošním slunci pořádně vyhřáli. A že je tam draho? To vem čert, my se neztratíme.

DSC05792

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s