Týn a Káč tvrdí: „Bruggy nejsou zaprdlý!“

Brzké vstávání nám vynahradí naprosto exkluzivní snídaně. Hostelů už jsem navštívila spoustu, ale takovouhle parádu mi ještě ráno nikdo nenaservíroval. Člověk si může nabrat, cokoliv chce, i když moje srdce stejně nejvíc potěší to, že mají obyčejné müsli. Čím vybočují, je jednak to, že si člověk může ve speciálním stojanu sám uvařit vajíčko podle libosti a hlavně si ve vaflovači může udělat svojí čerstvou lahodnou vafli. Najíme se do zásoby a odvalíme naše těla na konec Ghentu, kde budeme stopovat do 50 kilometrů vzdálených Brugg.

Chvíli se nám nedaří a pak už nám zastavuje klučina jedoucí zrovna ze zkoušky. Příjemně se nám s ním povídá, studuje na policajta a jednou by chtěl pracovat jako vyšetřovatel. Teď asi docela paří, protože po cestě nás upozorňuje hlavně na kluby, které nesmíme vynechat. Dokonce míjíme jeden, co je prý nejlepší v celé Belgii. Program na večer máme tedy jasný! Pařmen policajt nás vyhodí na autobusové zastávce s tím, že pokud nikoho nestopneme, můžeme se do Brugg popovézt. Chvíli to vypadá, že to tak dopadne. Nikdo ne a ne zastavit. Místní chytrák nám poradí, ať si napíšeme cedulku, že bez ní nemáme šanci. Myslím si o tom své, ale už začínáme být zoufalé, takže vytahuju sešit, píšu do něj Bruggy, i když si nejsem jistá správným spellingem. Nevím, co zabere, ale po chvíli zastavuje potetovaný táta od dvou dětí, který jede na šichtu do supermarketu a který nás hodí až na místo. Paráda.

Od Brugg nás spousta lidí odrazovalo. Prý je tam všude hromada turistů a celkově není moc o stát. Je to prý spíš takovej skanzen, kde se nic neděje. To teda nevíme. Hned v první uličce se zasekneme asi na čtvrt hodiny, protože všechny domky jsou tááák fotogenické, navíc nikde ani noha. Tyhle Bruggy se nám teda dost líbí. Navíc hned za rohem na nás čeká další begináž, dokonce i se starou beginážnicí, kráčící přes nádvoří. Zatím jsme s Bruggama dost spokojené.

dsc05967dsc05986

Na romantickém místě u labutí pořídíme romantickou fotku, v supermarketu nakoupíme oběd a za kostelem v parku ho sníme. Uvnitř kostela nestačíme zírat. Je velmi nekostelovatý. Uprostřed je udělané mělké jezero, okolo jsou vyskládané palety a od stropu visí na laně poleno, které se pomalu houpe celým prostorem. U vchodu prodávají kousky modrého loupajícího se stropu, aby vydělali na opravu celého kostela. Celé je to teda dost bizarní, ale na druhou stranu sympatické. Ne všechny kostely jsou evidentně zatuchlé instituce, tenhle byl teda velmi inovativní.

dsc05989dsc05998

Pak už konečně zamíříme k centru Brugg, s dominantní věží, kterou nejvíc proslavil film V Bruggách. Proti nám se ženou hrozivé mraky, ze kterých se taky po chvíli spustí hrozivý liják. Musíme se schovat do prvního obchodu na který natrefíme, je plný blbinek, takže se tam na chvíli zabavíme a pak se přesuneme pod další střechu, od informačního centra. Intenzita deště se sníží na přípustnou míru a my vyrážíme dál.

dsc06017dsc06056

Dneska průvodcuju já, naštěstí i Bruggy mají USE-IT mapu, která nás zavede do guerillové zahrádky v jednom z opuštěných domů. Moc se nám to líbí, ruina dostala díky bylinkám a pelargonkám novou duši. Procházíme kolem jednoho z mnoha bruggských (jak se udělá přídavné jméno od Brugg?) kanálu a déšť zase sílí. Dokonce natolik, že každá obsadíme jeden vchod do domu a čekáme, až se to vyprší. I Bruggám sice zataženo sluší, ale lejt by teda nemuselo.

dsc06038dsc06049dsc06064

Poslední zastávkou jsou větrné mlýny. Ty jsou sice nizozemskou specialitou, ale já nikdy žádný neviděla a vezmu tudíž za vděk tím belgickým. Po hodně příkrých a hodně závraťopudných schodech se dá vylézt do půlky mlýna a rozhlédnout se po celých Bruggách. Mně se to moc líbí, Týně je blbě a mluví o svých zhmotněných nočních můrách.

dsc06084dsc06087

Naposledy projdeme Bruggy. Jsou krásné, ale musím říct, že Ghent na mě udělal mnohem větší dojem. Nevím, čím to je, asi tím, že byl první. Dojdeme tedy až na samý okraj Brugg a zahajujeme stopovačku zpět do Bruselu.

dsc06103dvere

Jako první stopneme dva mladé kluky, pravé Bružany (zkrátka obyvatele Brugg). Sami jsou z Brugg takoví rozpačití, tvrdí, že UNESCO město úplně zakonzervovalo a že se tam v podstatě nedá nic moc dělat. Popovezou nás pěkný kus k Bruselu a nechávají nás na benzínce. Pochvalujeme si, jak nám to pěkně frčí, navíc nám zastaví hned první projíždějící auto. A tam se to zvrtne. Pán je sympaťák, problém akorát je, že je Španěl a v Belgii se moc nevyzná. V angličtině taky ne. To ale aspoň přináší vtipné situace. Nepříjemnou debatu o uprchlících („Dér is mač muslim, jů nou“) přesměrováváme na bezpečnější půdu sportu. To se mu líbí a hned se nás ptá, co je naším oblíbeným sportem.

„Watching or doing?“ ptá se Týna.

„Yes, yes, that’s good,“ pokyvuje znale Španěl hlavou.

Dále stáčíme debatu na fotbal, abychom se dostali k něčemu, co je našemu řidiči blízké.

„A kdo letos vyhrál ve Španělsku ligu?“ naoko se zajímáme, i když je nám to putna.

„Barcelona, Villa Real, Madrid…“ dostane se nám odpovědi, ze které je jasné, že jsme si opět neporozuměli.

Vyhazuje nás na benzínce, my nic netušíce užíváme zapadajícícho slunce a hrdě třímáme cedulku BRUSEL. Nikdo nezastavuje, všichni divně koukají. Za chvíli za námi přijde kluk a hrozně se diví, že stopujeme do Bruselu. My se zase divíme, že se diví. Dozvídáme se, že na Brusel jsme měli sjet asi o 5 km dřív, tohle je silnice vedoucí do Antwerp a nikdo tudy do Bruselu nejezdí. A teď, babo raď. Uprostřed dálnice… Kluk nás naloží do auta, že nás sveze aspoň kousek, abychom byly aspoň zhruba správným směrem. Jenže ouha, náš zachránce zapomene sjet a doveze nás tím pádem až do Antwerp.

Tak co už, stojíme na benzínové pumpě v Antwerpách, kam jsme ani nemyslely, že se podíváme. Naštěstí nás po chvíli zoufalství nabírá páreček s malou holčičkou, takže se dostáváme zas o něco blíž Bruselu. Tentokrát jsme v Boomu. Ani nevíme, jak daleko to ještě do Bruselu máme. Zas nám nikdo nezastavuje, vytahuju ukulele, vyzpěvujem si a jsme zvědavé, jak to dopadne. A dopadne to samozřejmě zase dobře. Chlapík, co nám zastaví, nás hodí až do centra a my si tak z naší okružní jízdy po půlce Belgie můžeme dělat už jen srandu.

cesta

Reklamy

One thought on “Týn a Káč tvrdí: „Bruggy nejsou zaprdlý!“

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s